Při podnikání jde hlavně o to, aby se vydělalo tolik peněz, aby se z nich dal bezproblémově financovat chod firem i život lidí, kteří v takových firmách působí. O peníze tu jde v první řadě, protože kdyby tyto nebyly, zaměstnanci se rozprchnou, provoz zastaví a nezbyde nic než v dluzích vězící soukromník, který nebude mít naději ve své podnikatelské činnosti pokračovat.
Ale navzdory snaze podnikatelů nejsou jejich příjmy nejednou takové, aby tu mohlo všechno hladce běžet. A někdy je peněz tak málo, že už to tak vlastně nejde dál. A v tu chvíli začíná usilovné shánění nějaké finanční pomoci.
Ale podnikatelé nemohou počítat s tím, že jejich problémy financuje dobrovolně někdo jiný. Státním firmám v podobné situaci pomůže stát, ale soukromníkům nepomůže nikdo. Nikdo jim nedá ani korunu, ať už ze soucitu, nebo kvůli významu, který tito někdy mají. A když se podnikatelé nemohou spolehnout na dary, musí vzít zavděk aspoň půjčkami.
Někteří podnikatelé zkoušejí v takovém případě své štěstí v bance. A pokud mají dobře vypadající daňové přiznání, zjevně dost velké příjmy a také docela čisté registry dlužníků, třeba jim tady vyjdou úředníci vstříc.
A podnikatelé, jimž pro jejich problémy nikde v bance nepůjčí? Ani ti vlastně nemusí být beznadějně ztracení. Jenom je nabídka půjček v jejich případě notně omezená. A to někdy natolik, že se jim nabízí už jenom americká hypotéka bez doložení příjmu.
Ale aspoň že tak. Aspoň že dosáhnou takoví podnikatelé na nebankovní hypotéku, když už jim štěstí nepřeje. Protože i to je vlastně docela výhodná půjčka. A navíc půjčka klidně dlouhodobá a nabízející i věru velké peníze.
Takže i soukromí podnikatelé v nesnázích mívají ještě naději. Aspoň pokud tedy vlastní nějaké nemovitosti, na nichž přiklepnutí nebankovní hypotéky závisí. Tady se totiž poskytují peníze jen těm, kdo za ně právě nemovitým majetkem mohou ručit, a ve výši úměrné hodnotě takového zastaveného majetku.