Když máme my lidé žízeň, vypijeme klidně skutečně pomalu cokoliv, co se pít dá. Ale takovou žízeň zpravidla nemáme. Nežijeme někde uprostřed pouště a ani horka u nás nejsou zase až tak častá, a proto není tolik situací, v nichž jsme schopni vypít cokoliv, co nám někdo podá.
Většinou si to, co budeme pít, tedy vybíráme. Nejsme nuceni brát to, co je, protože je nabídek obvykle dost, a tak volíme to, co chceme. A když máme čas a chuť, uvaříme si třeba i čaj. Ti, které znalci označují za barbary, vezmou jednoduše sáček ze samoobsluhy, zalijí ho horkou vodou, nechají pár minut louhovat a pak si ho třeba osladí a je to. A ti, kdo se v kultuře podávání čaje vyznají více? Ti pochopitelně sázejí na kvalitu. Tedy na sypaný čaj. Což je docela něco jiného než to, co se prodává v našich běžných obchodech. Ten se prodává leda tak ve specializovaných obchodech nebo e-shopech, a to skutečným fajnšmekrům, kterým nejde rozhodně jen o nějaké banální uhašení žízně. U sypaných čajů jde v první řadě o kvalitu a chuť. A věřte mi, že taková kvalita nemusí znamenat nevyhnutelně nějakou přemrštěnou cenu.
Co se sypaných čajů týká, pocházejí tyto z nejrůznějších koutů světa a mohou být rozmanité. Přičemž si některé dokáže představit každý z nás, zatímco o jiných třeba kdekdo ještě ani neslyšel. Jsou tu třeba čaje černé, zelené a bílé, kvetoucí a ajurvédské, bylinné či ovocné, je tu rooibos, oolong i matcha, jsou tu čaje aromatizované a ibiškové. Prostě je jich spousta. A co druh, to specifická chuť, kterou určitě stojí v nejednom případě za to okusit. A je jenom na nás, učiníme-li tak. Dopřejeme-li si kvalitní čaj nebo se budeme barbarsky zalévat třeba nějakými limonádami plnými umělých sladidel a chemických barviv.
Já osobně bych dal přednost některému ze zmíněných čajů. Protože to je nejen možnost uhasit žízeň. Je to také skutečný zážitek.